Od února 2023 platí zákaz použití olověných broků na mokřadech podle nařízení Komise (EU) č. 2021/57
Mokřadem se dle nařízení rozumí území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně
i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou,
včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů. Tato definice
zahrnuje jak plochy, které jsou jednoznačně v terénu identifikovatelné a zpravidla i pozemkově
vymezené (vodní toky, jezera, nádrže a jiné vodní plochy), tak plochy, které jsou
charakterizované svojí vazbou na vodní prostředí, vysokou hladinu vody v půdě, jako jsou
rašeliniště či slatiny apod. Tyto typy mokřadů jsou zpravidla specifické z hlediska své vegetace
a jsou podchyceny v rámci mapování biotopů, které bylo realizováno v rámci celého území ČR.
Otázky vzbuzuje, především zahrnutí „dočasných mokřadů“.
Těmi nicméně nejsou myšleny náhodně vzniklé louže, ale jde jinými slovy o „periodické
mokřady“, tedy o pravidelně, opakovaně zamokřované plochy jako jsou slaniska nebo periodické
polní mokřady (tvořící např. typická hnízdiště čejky chocholaté). Rozsáhlejší periodické mokřady
jsou typické především v jiných částech Evropy, např. v krasových oblastech.
Obecně je podle Evropské Komise v případě definice mokřadu nezbytné vycházet z cíle právní
úpravy, kterým je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky olova, zejména ochrana
ptáků, a tedy soustředit pozornost na mokřady významné z hlediska výskytu vodních ptáků.
Příslušným kontrolním orgánem je podle zákona č. 350/2011 Sb. (chemický zákon), kterým je
mj. zajištěna adaptace požadavků nařízení REACH, Česká inspekce životního prostředí, a kromě
sjednocení přístupu, který umožní zvedená mapová vrstva, bude MŽP s ČIŽP samozřejmě
průběžně řešit i další metodické otázky spojené s kontrolou dodržování nařízení Komise (EU)
2021/57. Z hlediska praktického provádění kontrol je předpoklad, že ČIŽP bude kontrolní činnost koordinovat s dalšími orgány, zejména s Policií ČR, která v řadě případů provádí preventivní akce při konání společných lovů, s orgány státní správy myslivosti (které jsou nadále příslušné ke kontrole ustanovení o použití olověných
broků při lovu vodních ptáků na mokřadech podle zákona o myslivosti) a při zmíněných
společných lovech bude využívat součinnost vedoucího lovu, který by mj. kontrolu zbraní před
zahájením lovu měl také zajistit.
Podle nařízení se zákaz „nosit“ olověné broky (brokové střelivo) vztahuje na nošení
během střelby anebo při cestě za účelem střelby – jde tedy o zákaz sloužící k posílení
vymahatelnosti vlastního zákazu používání olověných broků při lovu na mokřadech (stejně jako
stanovení 100 m ochranného pásma). Nejde tedy o jakékoli „nošení“ a v praxi bude tedy
případná kontrola spojená bezprostředně s lovem, resp. jak uvádí nařízení, střelbou. Půjde tedy
např. o kontrolu před zahájením lovu apod., přičemž zákaz se netýká pouze
osoby, jež používá zbraň, ale i např. loveckého doprovodu apod.
Společný lov, kdy by probíhal současně (resp. v přímé časové a prostorové
návaznosti) lov bažantů a kachen nad vodní plochou, na mokřadu, bude spíš výjimkou. V praxi,
byť by šlo o jeden společný lov, by zřejmě byly jednotlivé leče oddělené a mělo být tedy možné
dostát požadavkům nařízení výměnou střeliva před přechodem k leči s přítomností mokřadu.
Samozřejmě ale není vyloučené již od počátku využít střelivo bez obsahu olova a tím se
pochybnostem vyhnout. V rámci společného lovu by měl vedoucí honu
účastníky poučit mj. i omezeních souvisejících s používáním olověných broků a před zahájením
honu tak bude jistě prostor i pro dohodu účastníků, jak lov zorganizovat, aby proběhl v souladu
s požadavky právních předpisů.