9. 1. 2025
Andrea Güttlerová
Českomoravská myslivecká jednota chce otevřít problematiku poskytovaných náhrad za úhyn psa z důvodu onemocnění Aujeszkýho chorobou. Pro jednání s odpovědnými institucemi je nutné zmapovat výskyt tohoto onemocnění u loveckých psů v celé ČR. Státní veterinární správa nevede takovou evidenci úhynu psů. ČMMJ proto žádá okresní myslivecké spolky a kluby, aby pomohly získat potřebné informace od držitelů psů.
Aujeszkyho choroba
Původcem onemocnění je DNA virus z čeledi Herpesviridae – prasečí herpesvirus 1 (SHV-1). Přirozeným hostitelem je prase. Mohou se nakazit savci (skot, ovce, kozy, kočky, psi, norci…) Koně se mohou nakazit vzácně. Člověk a primáti se nakazit nemohou.
V akutní fázi vylučují prasata virus cca 2 týdny. Infekční pro citlivé jedince jsou nosní sekret, sliny, mléko, moč, vaginální a prepuciální sekret (sekret pohlavních orgánů) i výkaly. Přenos viru probíhá
respiratorní či orální cestou, a to prostřednictvím kontaminovaného krmiva, stelivem, nástroji. Mezi prasaty je možný i pohlavní a trans placentární přenos. Vstup viru probíhá přes sliznici orofaryngu,
v dalších částech zažívacího traktu je virus inaktivován. Pomnožení viru probíhá ve výstelce nosu, hltanu a mandlí, další množení probíhá v mízních uzlinách a nervové, mozkové tkáni. K vylučování
viru může docházet za 2–3 dny od infekce prostřednictvím sekretů a exkretů. Skrytým či bezpříznakovým nosičem je prase. K reaktivaci onemocnění a vylučování viru může docházet
vlivem stresu.
Průběh infekce
U prasat se setkáváme s klinickými příznaky u nejmladších věkových kategorií – selat, kde dochází k vzniku horečky, poruchám dýchání, slinění, průjmům, postižení centrálního nervového systému.
K úhynům dochází do 24–36 hodin. U starších kategorií je průběh mírnější, k úhynům docházet nemusí. U dospělých prasat je průběh mírný až skrytý. U březích prasnic dochází k resorpci plodů,
potratům, porodům mrtvých či neživotaschopných selat. Dochází i ke ztrátám mléka.
Pro skot, ovce a kozy je průběh infekce je smrtelný. Klinickými příznaky jsou svědění, odírání, olizování, okusování, sebepoškozování. Dále pak křeče, neklid, skřípání zubů, povrchové dýchání.
V konečném stádiu i obrna hltanu a tlamy s výtokem slin, jazyk může viset z tlamy ven. K úhynu dochází za 24–48 hodin.
Pro psa je infekce smrtelná
K infekci psa dochází nejčastěji přímým kontaktem s virus vylučujícím divokým prasetem – sekrety či krví nebo kontaminovaným syrovým tepelně neopracovaným masem. Klinické příznaky u psa jsou podobné vzteklině. Inkubační doba je ve většině případů 2–6 dní. K úhynu dochází do 96 hodin od projevení klinických příznaků onemocnění. Klinické příznaky jsou z počátku nespecifické – všeobecné. Může se jednat o nechutenství, zvracení, deprese, nezájem o okolí, neklid, vokalizaci, předrážděnost, kousání do předmětů, slinění, křeč žvýkacích svalů. Dalšími klinickými příznaky jsou sebepoškozování vlivem extrémního svědění zejména v oblasti hlavy – uší či pysků tlamy. Dochází k olizování až maniakálnímu olizování, škrábání. Při obrně hltanu a tlamy dochází k výtoku slin z dutiny ústní, tvorby pěny u tlamy. Dochází k záškubům svalstva a paralýze.
Úhyn psů nastává do 24–48 (–96) hodin od projevení prvních klinických příznaků.
Vakcinace u psů proti této chorobě není možná
Proto je potřeba se zamyslet, jak nejlépe kompenzovat ztrátu loveckého psa, který se touto chorobou nakazí. Myslivci musí lovecké psy držet, jak udává zákon o myslivosti. Jelikož pořízení psa, následná socializace, starost a výcvik a s tím spojená zkouška lovecké upotřebitelnosti v dnešní době vyjde na nemalou finanční částku. A to nemluvě o tom, co všechno je potřeba udělat proto, aby pes byl opravdu perfektní pro použití k výkonu myslivosti. Ať je to pro dosledy či pro naháňky na černou zvěř.
Prevence a opatření proti onemocnění jsou téměř nulová
Prevence onemocnění u psů
Prevencí nakažení psů je podávání pouze dostatečně tepelně opracovaných živočišných produktů z divokých prasat! Vyvarujte se zkrmování tepelně neupraveného syrového či nedostatečně tepelně
upraveného masa divokých prasat. Absolutně nevhodné a výrazně rizikové je ponechávání k požírání či cílené zkrmování vývrhů (jazyk, hrtan, průdušnice, plíce) z divokých prasat psy.
Jak zabránit kontaktu s divokým prasetem a jeho výměšky?
Kontaktu nelze zabránit při dosledech ani naháňkách, kdy je pes přímo v kontaktu s poraněným kusem černé zvěře. Lze tomu zabránit pouze v zamezení kontaktu s kusem, ale to je při výkonu psa nemožné.
ČMMJ žádá myslivce o sdílení informací
Jde o zmapování výskytu onemocnění Aujeszkyho choroby u loveckých psů v ČR. Zda došlo během posledních 5 let k výše uvedeným příznakům či úhynům z důvodu Aujeszkyho choroby. Jedná se o informace nejen k výskytu onemocnění, ale také k podezření na výskyt onemocnění u psů ve vašem okolí. Nejasná, náhlá úmrtí psů s odpovídajícími klinickými příznaky či úmrtí na základě možného kontaktu s divokým prasetem potvrzená veterinárním lékařem.
Od jednotlivých držitelů psů je potřeba získat informace:
- plemeno loveckého psa
- rok úhynu
- pokud je možné uvést, zda byl úhyn oficiálně potvrzen veterinárním lékařem
Souhrnné informace za jednotlivé pobočné spolky zasílejte do 28. 2. 2025 na sekretariát ČMMJ paní Kateřině Zborníkové (katerina.zbornikova@cmmj.cz).
Držitelé psů, zašlete prosím informace na svůj příslušný okresní myslivecký spolek: https://www.cmmj.cz/okresni-myslivecke-spolky/
Děkujeme
Sekretariát ČMMJ
